Hrdinové -> Azyl | Akademie | Nekropole | Tvrz | Sylvanští elfové | Kobka

O chladné a houževnaté Charně se říká, že je nmrtvá, ale není to pravda. Podle některých se narodila s černým srdcem, jiní zase tvrdí, že její emoce vymazala magie Prázdnoty. Jisté je, že nikdy nepocítila soucit s jinou bytostí a láska je pro ní mýtus. Díky nepřítomnosti svědomí byla schopna dělat věci, které by se štítili i démoni. Pro hierofantku Zendu se tak stala jedním z nejužitečnějších a nejvšestrannějších agentů.

Lord Giovanni býval vládcem malého města La Segadora v Býčím vévodství. Giovanni od mládí žil v komplexním láskyplně nenávistivém vztahu se svou starší sestrou Lucretií. Když se mu díky spiknutí podařilo zařídit její vyhnání z Býčího vévodství, aby tak mohl zaujmout její místo na dvoře, brzy následoval sestřina příkladu a stal se upírem. Na rozdíl od Lucretie, která se rozhodla spojit s odpadlým nethermancerem Sandrem se Goivanni vydal do Hereshe a vstoupil do řad Pavoučího kultu. O pravdivosti jeho osudu se ale vedou určité spory...

Kaspar patří i přes svůj ghúlský vzhled mezi nejlepší léčitele Ashanu. Ke svému zranění přišel při nezdařenému experimentu s magií Prázdnoty. Narodil se v rodině mastičkářů ve Vlčím vévodství a toužil o vyšším vědění. Tato snaha jej zavedla do Sedmi měst, kde jej pod svá vzdělávací křídla vzal jeden z čarodějů. Kaspar byl geniálním studentem a jeho talent byl všemi uznáván. Nakonec ale začal o etičnosti jednání čarodějů pochybovat. Kaspar se kvůli tomu dostal do Pavoučího kultu, který uznával novou magickou filozofii respektující posvátnost. Nakonec se sám stal lichem.

Ludmilla je dcerou jednoho z minulých vévodů z rodu Býků. Od mladého věku se učí, že dvorní politika je nestálá a užitečná jako myší větry. Ludmilla instinktivně hledala jistější a rychlejší způsob získání moci. Nakonec žila tajný život, až se dostala do doupěte nekromantů, kteří měli do budoucna velké plány. Když se jeden z místních lascivních upírů stal jejím milencem, začala nosit vycpávaný límec jako šifrovaný symbol své rostoucí rebelie. Nebo jej možná nosila proto, aby zakryla stopy po kousancích. Bylo jen otázkou času, než podstoupí rituál a sama se stane upírkou. Pro mocichtivou požitkářku je nesmrtelnost příliš velkým lákadlem.

Merikh býval Šerifem Sedmi měst a i poté, co z něj sám archón Belketh udělal nemrtvého, pevně věří v dodržování Zákona. Byl to Merikh, kdo předsedal soudu s ohavným nethermancerem Sandrem a vyhnal jej ze zemí čarodějů. Když se Sandro o nějakých šedesát let později vrátil, na Merikhovu úlohu při svém vyhnání nezapoměl a vykonal svou pomstu tím, že Merikhovu duši uvěznil do těla ghúla. Belketh musel vynaložit několik let a velké úsilí, aby ghúla našel a zachránil Merikhovu esenci. Tu pak připoutal k vhodnějšímu tělesu, a sice k černé plátové zbroji. Merikh je neúnavný a nezlomný, a proto je děsivým ztělesnením Spravedlnosti.

Zakera má jen jednu vzpomínku na dětství, kterou si doopravdy pamatuje. Vzpomíná si na obličej netherlorda Sandra a je si jistá, že to byl on, kdo vyhladil její rodinu. Její pěstounští rodiče Vein a Anastásie jí věnovali vzpomínky na vlastní dětství, aby měla pocit, že je milována a aby ji zachránili před dráhou sociopatky a asasínky. Navzdory tomu se Zakera rozhodla vypít jed Namtaru a stát se upírkou. Své nově nabyté síly má v úmyslu použít k nalezení a zabití Sandra a jeho přisluhovačů.

Luna se narodila z aúplňku v lesích Irollanu. Říká se, že jako dítě zírala na měsíc s doširoka otevřenýma očima, a tak ji rodiče pojmenovali jménem nebeského tělesa. Luna měla přirozený talent rozumět tajemným silám světa a získala druidské vzdělání. Harmonii nakonec nalezla tím nejméně očekávaným způsobem. Napila se jedu Matky Namtaru a stala se upírkou. Pro Lunu Harmonie pochází z tichosti Smrti.

Lyla patří mezi nejstarší upíry. Patří ke druhé generaci Belkethových studentů a kráčí ve stopách legendárních a kontroverzních postav, jako byli lord Vein nebo Sandro. Lyla je známá svými rudými vlasy, které jsou Sedmi městech poměrně vzácné. Nikdy ji nezajímala teologie a Al-Betyl opustila ve chvíli, kdy se mezi nekromanty stal vůdčí silou Pavoučí kult. Její motivací jsou znalosti. Nejraději je čerpá v osamění obklopena svými nemrtvými služebníky a duchovními společníky.

Moander nebyl před svou transformací v liche ani čarodějem ani bojovým mágem. Patřil mezi nejschopnější velitele v nekromantských armádách. Ve svém předchozím životě byl respektovaným generálem Býčího v=vodství známý svým rychlým a rozhodným myšlením. Když jej jeho soupeř otrávil jedem mantichóry, Moander dostál své reputaci a okamžitě vypil lahvičku jednu Namtaru. Moander měl pravdu v tom, že síla jedu Namtaru mu umožní obelstít smrt, avšak směs dvou jedů měla na jeho tělo devastující účinek. Stal se z něj pochodující kostlivec.

Zoltan byl osobním sluhou archóna Belketha a patří mezi řadu nemrtvých vůdců, kteří za skutečné nepřátele považují právě čaroděje. Aby je Zoltan lépe poznal, do hloubky studoval magii Stříbrných měst a hledal způsoby, jak ji zakomponovat do vlastních nekromantských schopností. Jeho skutečnou vášní jsou ale pavouci, ve kterých spatřuje ztělesnění Ashiny dokonalosti.

Vein je velmi starým a mocným nekromantem. Takzvaný neživot si zprvu nevybral sám. Belketh jej proměnil, aby svou rodinu uchránil před magickým morem. Poté strávil celá staletí v Belkethových službách. Právě v těchto letech si vysloužil titul "Žnec duší". Vein je pronásledován zločiny, které spáchal jako Žnec, a snaží se najít klid se svou rodinou, za kterou považuje Anastásii a adoptovanou dceru Zakeru.

Okouzlující, veselá, důvěřivá... Anastásie by měla všechny tyto vlastnosti nebýt jediného prokletého okamžiku. Vlastní rukou zavraždila svého otce, přestože tak neučinila o vlastní vůli. Její bratr Anton si byl velice dobře vědom, co by jí inkvizice učinila, aby z ní dostala přiznání, a tak se ji rozhodl zabít. Její tělo bylo propašováno pryč a oživeno pratetou Svetlanou, nekromantkou ze Sedmi měst. Anastásie sdílí tajemné pouto s avatarkou Pavoučí bohyně Matkou Namtaru. Nakonec se díky tomu stala hierofantkou Pavoučího kultu.

"Vše umírá. A v našem oboru některé věci nezemřou jen jednou..." Adar-Malik se stal upírem již dávno tomu. Není zrovna náboženským typem, a tak nikdy skutečně nenásledoval Pavoučí bohyni ani jejího avataru, Matku Namtaru. Je však připraven nasadit svou samotnou existenci při obraně svých bratrů a sester, kteří náboženskými pravověrci jsou. Ze svého minulého čarodějného života si Adar-Malik uchoval znalost magie ohně.

Zenda byla prvním dítětem čarodějů, kteří byli neochvějnými věřícími v Pavoučí bohyni. Během prvního setkání s Matkou Namtaru jí byly při křtu omyty nohy posvátným jedem a duchovní vzdělání předáno do rukou sekty. Avatar Ashy pak všechny uklidnil svým proroctvím: "Osud tohoto dítěte nepatří nikomu. Volba mezi životem a neživotem u ni proběhne ve chvíli, kdy se měsíc ponoří do krve a meče ukrade její srdce". Zenda je nyní velmi starým lichem a přestože je v nekromancii velmi silná, ještě se musí rozhodnout, zda postoupí transformaci v upírku.